(1) V průvodci mi chybí informace, jakým způsobem je omezený režim pracovní doby pro žáky (délka a začátky směn) a zda se liší pro žáky 1. a vyšších ročníků.

Na pobyt nezletilých žáků se v plném rozsahu vztahují pracovněprávní předpisy pro mladistvé, zejména § 243 a následující zákoníku práce.

Dále je dle § 13 odst. 2 vyhlášky č. 13/2005 Sb. stanoveno, že v prvním ročníku střední školy nesmí být vyučovací den delší než 6 vyučovacích hodin, tedy 6 x 45 = 270 minut. Další omezení se týkají začátku a konce pracovní doby a minimálního odpočinku mezi nimi – viz § 13 odst. 3 vyhlášky.

(2) Vztahuje se zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za zaměstnance také na žáky při praktickém vyučování při pracovních úrazech? Je nutné kvůli těmto případům nějak pojistku rozšiřovat?

Odpovědnost zaměstnavatele za případné pracovní úrazy žáků na pracovišti vyplývá přímo z § 391 odst. 3 zákoníku práce z roku 2006 – a logicky by se i na tuto odpovědnost mělo vztahovat zákonné pojištění, podobně jako u zaměstnanců. Pro zákonné pojištění odpovědnosti při pracovním úrazu ovšem i po roce 2006 nadále platí původní úprava ve starém zákoníku práce (§ 205d zákona č. 65/1965 Sb.) a prováděcí vyhláška č. 125/1993 Sb., kde pojištění odpovědnosti za žáky není explicitně zmíněno. Právní výklad je tedy nejasný a doporučujeme ověřit dotazem u příslušné pojišťovny, zda se zákonné pojištění na tuto situaci vztahuje či nikoli (to je stav ke konci roku 2015).

(3) V případě, kdy zaměstnavatel vyplatí příspěvek na stravné žáků v době jejich pobytu na pracovišti, je možné takový příspěvek uplatnit jako daňový výdaj? Jak se na tomto výdaji může/musí spolupodílet škola?

Příspěvek na stravování je explicitně zmíněn jako jeden z možných motivačních příspěvků v § 24 odst. 2 písm. zu zákona o daních z příjmů. Aby mohl být uplatněn jako výdaj (daňově uznatelný náklad), musí být splněny stejné podmínky jako v případě ostatních motivačních příspěvků (stipendium, jízdné atp.). Pro tyto příspěvky je stanoven souhrnný limit 5.000,- Kč měsíčně a jejich uznání je mj. podmíněno smlouvou se žákem.

Případný příspěvek na stravování ze strany školy je možný sjednat po dohodě, spoluúčast školy je třeba sjednat ve smlouvě se školou.

(4) Kde najdu vzory smluv mezi školou a zaměstnavatelem pro konání praktického vyučování?

Většina škol má svůj smluvní vzor, který používá. MŠMT chystá ke smlouvám obdobný materiál, jako již publikovalo ke smlouvám mezi zaměstnavatelem a žákem (viz následující otázka).

(5) Kde najdu vzor smlouvy mezi zaměstnavatelem a žákem?

MŠMT zpracovalo doporučený postup při sjednávání smluvních vztahů mezi žákem a zaměstnavatelem, jehož součástí jsou i vzorové smlouvy ve dvou variantách – pro plnoleté a pro nezletilé žáky, viz http://www.msmt.cz/ministerstvo/novinar/msmt-pripravilo-doporuceni-k-smluvnim-vztahum-mezi-zakem-a

(6) Kdo hradí vstupní zdravotní prohlídky žáků před konáním praktického vyučování ve firmě? Pokud žáci budou navíc pracovat na rizikovém pracovišti např. svařovně, hradí škola před nástupem na odborný výcvik i odborná vyšetření, která jsou vyžadována pro tato pracoviště?

Legislativa někdy vyžaduje, aby žák absolvoval zdravotní prohlídku pro konkrétní pracoviště zaměstnavatele, i když není zvlášť rizikové a svým charakterem se neliší od pracoviště, které zajišťuje škola.

Úhrada nákladů spojených se vstupní zdravotní prohlídkou je věcí dohody a doporučujeme dohodnout se na ní explicitně ve smlouvě se školou.

V některých krajích dostávají školy na pokrytí výdajů spojených se zdravotními prohlídkami finanční příspěvek od zřizovatele (kterým bývá v případě veřejných středních škol právě kraj).

(7) V případě, že se jako zaměstnavatel rozhodnu darovat škole určité zařízení, jakými specifickými kroky se škola musí řídit při přijetí daru?

Přijetí daru ze strany školy může zřizovatel (kterým je u státních středních škol zpravidla kraj) podmínit nějakými procesními pravidly, se kterými je dobré se předem seznámit.

Pro školy může být méně administrativně náročné přijmout podporu formou dlouhodobého pronájmu za symbolickou cenu než formou daru.

(8) Co je zkratka CSR použitá v materiálu Průvodce v části pro manažery?

CSR je zkratka pro “společenskou odpovědnost firem”, jedná se o český překlad anglického výrazu “Corporate Social Responsibility”.

Podrobněji viz heslo na Wikipedii nebo specializované stránky Business Leaders Forum.

(9) Musí být v případě daňového odpočtu splněna podmínka využití tohoto nového majetku tři zdaňovací období po sobě jdoucí? Z § 34g lze dovodit, že je tento odpočet možno využít až po třech letech úspěšné spolupráce se školou, ale podle znění § 34g odst. 3 se asi má uplatnit v roce nákupu a pak dodržet podmínky 3 leté spolupráce. Je to tak?

Z § 34g odst. 2 (nikoli 3) zákona o daních z příjmů jasně vyplývá, že odpočet lze uplatnit již v prvním roce a splnění podmínky využití po dobu tří zdaňovacích období se nutně bude ověřovat až zpětně.

Doporučujeme pečlivě prostudovat společnou informaci MŠMT, MF a MPO k uplatnění odpočtu (viz http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/informace-k-uplatnovani-odpoctu-na-podporu-odborneho) a konzultovat postup s daňovým poradcem.

(10) Musí být majetek / investice (na který firma uplatňuje daňový odpočet) vymezen ve smlouvě mezi školou a poplatníkem (tedy firmou)?

Ano, povinnost uvést majetek ve smlouvě se školou je výslovně uvedena v § 34g odst. 4 písm. a) zákona o daních z příjmů.

(11) Jaké jsou finanční limity pro odpočet investic dle § 34g (Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání)?

Finanční limit pro odpočet je dán celkovým počtem žákohodin odborného výcviku / odborné praxe za dané období – viz § 34g odst. 3 zákona o daních z příjmů.

(12) V zákoně o daních z příjmu § 34g odst. 3 je uvedeno: Pro účely prokázání doby provozu majetku a počtu uskutečněných hodin praktického vyučování, odborné praxe je poplatník povinen vést třídní knihu nebo obdobnou evidenci obsahující průkazné údaje o poskytované vzdělávací činnosti a jejím průběhu. V průvodci je ale uvedeno, že docházku vede škola, což je v rozporu s tímto zněním zákona. Znamená to, že za některých podmínek je možné třídní knihu využít? Za jakých?

Zákon způsob evidence nespecifikuje, uvedená citace není ze zákona, ale ze společného informačního materiálu MŠMT, MF a MPO (viz http://www.msmt.cz/vzdelavani/stredni-vzdelavani/informace-k-uplatnovani-odpoctu-na-podporu-odborneho).

Povinnost vést třídní knihu má obecně škola, v případě výuky na firemním pracovišti k tomu ovšem potřebuje podklady od zaměstnavatele, proto v průvodci akcentujeme nutnost spolupráce a jasné domluvy na tom, kdo a jakou formou evidenci povede.

Zkušenosti získané při prvním uplatnění odpočtu v květnu 2015 ukazují, že přístup finančních úřadů není v tomto ohledu jednotný. Doporučujeme proto obrátit se na místně příslušný finanční úřad s dotazem, jakou formu evidence docházky při uplatnění odpočtu uzná.

(13) Rádi bychom spolupracovali se školami v odborném vzdělávání. Máme k dispozici vybavené školicí středisko. Předpokládáme, že bychom si tímto způsobem mohli vytipovat a vyškolit šikovné budoucí zaměstnance. Existuje taková možnost Vaším prostřednictvím?

Nejlepší je obrátit se přímo na školu v regionu a domluvit se na možnostech a podmínkách spolupráce. K vyhledání vhodné školy podle regionu / oborů je možné využít www.infoabsolvent.cz.

(14) Musí mít instruktoři ve firmách nějakou zákonem nebo vyhláškou stanovenou konkrétní kvalifikaci?

Nemusí. Obecně ovšem platí, že za kvalitu vzdělávání odpovídá škola, i když výuka probíhá na smluvním pracovišti zaměstnavatele. Škola tedy může určitou kvalifikaci instruktora požadovat, v projektu POSPOLU vznikly doporučené postupy, jak instruktory z firem proškolit, v případě zájmu se obraťte na pospolu.info@nuv.cz. V přípravě je také profesní kvalifikace v systému NSK pro “instruktory praktického vyučování”.